Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odpověď panu Holubovi

Vážený pan

Vladislav Holub

Jungmannova 169

26701 Králův Dvůr

 

V Borku dne 20.1.2010

 

 

 

Dobrý den, vážený pane Holube!

 

Odpovídám na Váš dopis ze dne 8.1.2010 a předně děkuji za zprávu o Keysince, kterou jsem netrpělivě očekávala. Náš poslední kontakt byl e-mailem ze dne 21.9.2009 a jelikož jste na naše pozvání na listopadovou schůzku s ostatními šesti majiteli štěňat z našeho vrhu „C“ kde- jak jsem avizovala- si budeme předávat zkušenosti také s demodexem, a ani na novoročenku, kterou jsme Vám zaslali, žádným způsobem nereagoval,  začínali jsme se obávat jak probíhá léčba a zda se demodex podařilo zdárně zvládnout.

 

Jsem moc ráda, že z vašeho dopisu a také z fotek vyplývá, že Keysi je již zcela zdravá a nepřeji si nic jiného, než aby to tak zůstalo. Přes tuto dobrou zprávu mne však překvapila informace o nemalé výši nákladů, které jste na léčbu vynaložil a zejména Váš požadavek, abych Vám vrátila 1/3 ceny, kterou jste za štěňátko uhradil a abych Vám dále zaplatila 2/3 nákladů spojených s léčbou nemoci demodex.  S těmito požadavky nemohu souhlasit a přestože Keysinka je z našeho chovu, oba požadavky musím z následujících důvodů odmítnout.

 

Nejprve bych ráda uvedla některá fakta:

Moje chovná fenka Kelly Černý trůn, matka Keysi, odchovala v mé CHS před vrhem „C“ dva vrhy, vrh „A“ a „B“. Ani ona, ani ŽÁDNÉ štěně z těchto předcházejících vrhů-pokud vím- dosud NIKDY neměli projevy demodexu, nikdy nikdo z nich nebyl s touto nemocí léčen. Ani já osobně jsem se s touto nemocí (průběh, léčba) dosud nikdy nesetkala. Jak jsem se informovala, pokud nenastanou, resp. pokud se neobjeví vlastní klinické projevy nemoci, demodex se nedá předem zjistit a před krytím feny se neprovádí žádné vyšetření na tuto nemoc, neboť nemá naprosto žádný význam, nic se nezjistí. Na onemocnění, která se vyšetřením zjistit dají a která je v případě krytí vhodné provést (ačkoliv nejsou všechna povinná), jsou oba Keysini rodiče vyšetření s negativním výsledkem. Mimo Kellyina přiotrávení v 11měsících, které bezpochyby bylo velkým náporem na její imunitní systém, a přesto Kelly žádné potíže s kůži a ani jiné zdravotní potíže neměla: s Kelly chodím k veterináři pouze na pravidelná očkování a Kelly vždy byla a doposud je naprosto zdravou fenou. Otec Keysi je velmi využívaný plemeník s řadou absolvovaných výstav už od ranného věku. Ani on tudíž nemohl mít rozsáhlé kožní problémy, které by ho z těchto aktivit vylučovali a které by nějakým způsobem  v chovu dále přenášel. Dle vyjádření nejednoho veterináře, diagnóza demodex canis je imunitní problém a u této nemoci se uvádí, že kolem 95% zvláště krátkosrstých psů demodexe v těle má, ne každý však demodexem onemocní. Nelze vyloučit, že nemoc může propuknout v souvislosti se sníženou imunitou, kterou štěňátko zdědí v době nitroděložního vývoje, po svých rodičích, aniž by však rodiče nemocí demodex kdy trpěli či se u nich vyskytla.  Zda se nemoc ve vrhu objeví či nikoli, to chovatel, který není Bohem Vševědoucím a dosud problém ve svém chovu nezaznamenal, nemůže tušit, předvídat či vědět,  natož, aby za propuknutí nemoci pak jakkoli odpovídal.

 

Odchov vrhu „C“ probíhal standardně a u vrhu nebyl žádný problém. V době kolem 5.-6. týdne se na hlavičkách štěňat objevily mokvavé stroupky, které po sobě, po vyhojení, zanechávaly místečka bez srsti. S touto potíží jsem se setkala u v tu dobu již rok starém vrhu „B“, který měl tytéž projevy a to ještě o něco rozsáhlejší. Tyto problémy jsem léčila bylinnými odvary, mastičkami a zjišťovala původ mokvavých stroupků. Poradkyní chovu, stejně tak jako našim veterinářem mi bylo vysvětleno, že se jedná o formu streptokoka, který se při odchovu štěňat vyskytuje a který se běžně nazývá „štěněcí akné“, které po oddělení velmi „živých“ sourozenců, po prodeji, odezní. Po odchodu štěňat z vrhu „B“do nových domovů jsem byla s majiteli v kontaktu a zjišťovala, jak se stroupky hojí. Do měsíce všichni hlásili, že stroupky zmizely, bílá místa zarostla a už se nikdy znovu neobjevily. Noví majitelé štěňátek mi tedy potvrdili názor poradkyně chovu o „štěněčím akné“ a nesouhlasím proto s Vaším tvrzením, že „boláčky a lysinky na čumáčku štěněte“ byly již příznakem nemoci. Na rozdíl o „štěněčího akné“ demodex, jak jistě víte, se od začátku projevuje lokálním vypadáváním srsti, bez podráždění kůže, tedy jakoby bez příčiny. Keysi jste si odebral v den, kdy naše poradkyně chovu, MVDr. Brožová, byla u nás na druhé kontrole vrhu, po té, kdy jsem Vám zápis z této kontroly dala k nahlédnutí, kde rukou poradkyně je u většiny štěňat z vrhu „C“ vypsána poznámka „štěněcí akné na hlavě“. To, co jsem o stroupcích v tu dobu věděla od poradce chovu vám bylo vysvětleno, v naší smlouvě byla mojí rukou a v dobré víře vypsána odchylka od standardního stavu („ štěněcí akné na hlavě“) a vy jste smlouvu bez námitek podepsal poté co jste s tímto stavem souhlasil a štěňátko si převzal.

 

Pokud uvádíte, že není Vaší povinností informovat se před odběrem štěněte o všech možných rizicích, pak s Vámi nemohu souhlasit. Myslím si naopak, že by bylo vhodné, aby se každý majitel štěněte  o možných rizicích souvisejících s chovem pejska informoval. Není totiž dost dobře možné, aby chovatel předem upozorňovat nové majitele (a vy nejste kynolog-začátečník) na všechny možné problémy, běžné, či méně obvyklé, které je za společného života se psem čekají, nebo mohou potkat- vydaly by totiž na velmi obsáhlou publikaci. Obzvlášť nelze předem upozornit na všechna rizika genetická, se kterými se nadto chovatel ve svém chovu dosud nesetkal. Jiná situace by nastala, kdyby Kelly po tomto zjištění měla opět štěňata a demodex by se znovu objevil-pak by to byla vina chovatele, protože tentokrát už věděl a… riskoval. Chovatelský řád doporučuje vyřadit z chovu fenu, u níž, či u jejíchž potomků se OPAKOVANĚ vyskytl demodex. Opravdu nebývá běžné, že by se demodex objevil u celého vrhu, zpravidla bývá postiženo jedno, dvě štěňata. Tedy ani argument, že jsem vás měla informovat ihned po zjištění problémů u prvního štěněte, neobstojí.

 

Na našem táboře, který probíhal ve dnech 14.-21.srpna 2009  bylo přítomno 6 fenek z vrhu „C“. Jedna z nich měla v tu dobu udělaný seškrab na demodex canis, který byl ale tehdy mylně vyhodnocen jako negativní. Až následně, krátce před Vaší návštěvou, mi telefonovala majitelka další fenky, že byla na seškrabu, který demodex potvrdil. Fenku  začala léčit nejprve spoty, které jsou sice drahé, ale velmi šetrné, bohužel u našich feneček byly neúčinné a nakonec všichni majitelé museli přistoupit ke koupelím, které konečně zabraly. Po léčbě spoty byl výsledek malý, spíše žádný, průběh léčby se prodlužoval, nakonec se stav zhoršoval do té míry, že se muselo začít s koupelemi. Tím chci říci, že ani včasná léčba nekončila úspěchem a že na zhoršený stav, tj. takový, jaký měla Keysi v době zářijové návštěvy u nás, zabíraly již jen  koupele.

Na přelomu července a srpna 2009, kdy jsem vás zvala na výcvikový tábor naší CHS, tak na přelomu srpna a září, kdy se potvrdil výskyt demodexu, jsem vám několikrát psala e-mail s dotazy, jak se daří a s prosbou o fotky Keysinky.  Doufala jsem, že se jedná o ojedinělé případy a že Keysince se onemocnění vyhne a Vás jsem nechtěla nijak děsit. Vždyť jste mne neinformoval o žádné nestandardní situaci, na jedné poslané fotce nebylo onemocnění kůže patrné až jste nakonec ohlásil vaši návštěvu na  neděli, 6.září 2009. Už jak jsem viděla Keysi u branky, bylo mi jasné, že má demodex, projevy byly tehdy možná dokonce horší než u některých jejích sester, s jejichž majiteli jsem byla v tu dobu v kontaktu. Po vašem pozdravu jste hned prohlásil: „ Podívejte, jak vypadá, ona si tak hraje se psy, až jí takhle vypadala srst.“ Ujistila jsem vás, že se nejedná o běžné poranění po hrátce se psy- nebyly strupy či zarudlá, poraněná kůže a vysvětlila vám zhruba, co je demodex. Ten den u nás byla přítomna i sl. Koňušíková, majitelka Keysiiny sestry Caishy Coldplay. I ta vám sdělovala svoje poznatky a zkušenosti se začínající léčbou její feny. Byli jste s manželkou šokovaní. A já i moje kamarádka také: tím, v jakém stavu Keysi je a přesto vás tento její stav, který se jistě nevyvinul během posledních pár dnů, do té doby nedonutil k návštěvě veterináře. Anebo alespoň ke kontaktování chovatele, že něco nevypadá v pořádku. Tedy myslím, že spíše vy než já jste zanedbal včasnou péči o potíže svojí feny, se kterou jste v denním kontaktu. Po této návštěvě u nás jste se ihned v pondělí obrátil na svého veterináře, který demodex potvrdil a myslím, že ihned nasadil rasantní léčbu v podobě koupelí a podpořil imunitu vitamíny (raději rovnou vysoce kvalitními vitamínovými injekcemi), které jste dle vašich slov do té doby nepovažoval za nutné přidávat ke krmné dávce. Věřím, že léčba byla od začátku efektivní, ačkoliv první koupele způsobí vizuálně zhoršení stavu srsti. Vysoké náklady na léčbu Keysinky, dle mého názoru, mohou být v souvislosti právě s tím, co jsem uvedla. Nelze vyloučit, že při masivním výskytu demodexe dojde k lokální, svědivé infekci, té by odpovídala též léčba antibiotiky. Nemohu posoudit, zda výše nákladů nebyla ovlivněna volbou veterináře a kliniky zvlášť. Vaší volbu mohu pochopit, chtěl jste pro Keysi to nejlepší, ale přesto jste mohl požádat o radu nejprve mne. Mohla bych vám buď poradit, či vás spojit s majiteli ostatních fenek, se kterými jsme si vzájemně sdělovali pravidelně své zkušenosti a poznatky s vývojem léčby a názory jejich veterinářů. Tuto možnost jste, bohužel,  nevyužil a spolehl jste se výhradně na svého veterináře.

 

Přes shora uvedené, kdy se jako chovatelka necítím být odpovědná za propuknutí nemoci, měla jsem přesto morální potřebu se s vámi nějakým způsobem vyrovnat a poskytnout vám jakousi částku jako kompenzaci vašich starostí a trápení Keysinky, se kterým nikdo nepočítal. 21.9. 2009 jsem od vás dostala vaši poslední, velmi negativní a pesimistickou e-mailovou zprávu o vývoji léčby a až nyní jsem obdržela složku s dopisem, fakturami a požadavkem na úhradu slevy ve výši 1/3 z pořizovací ceny štěněte a úhradu 2/3 nákladů vynaložených na léčbu demodex canis. Ač není zřejmé, jak jste  dospěl právě k takovémuto podílu požadovaných kompenzací a protože ani Vás a koneckonců ani sebe nechci poškodit na právech, projednala jsem vzniklou situaci se zkušenými chovateli. Na mé četné dotazy mnohým chovatelům jsem dostávala odpovědi a vysvětlení, že z těchto příčin chovatel nemá povinnost jakoukoliv částku po několika měsících vracet a doporučili mi řídit se tím, protože v opačném případě uznávám poskytnutou slevou svoje pochybení, které nenastalo. Nesetkala jsem se tedy nikde s tím, že by mi v daném případě potvrdili moji odpovědnost za toto onemocnění štěňátka a mou povinnost k úhradě Vašich nároků. Věřím proto, že se k jejich  názoru přikloníte a že mne budete o stavu Kysinky nadále průběžně informovat.

 

 

S pozdravem Líba Lásková, CHS Coldplay, Borek

 

 

 

 
 

 

Fotoalbum


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< říjen / 2018 >>


Statistiky

Online: 3
Celkem: 94863
Měsíc: 505
Den: 28